ZASE JEDEN NÁZOR...

Vždy mne fascinoval film Matrix (1), dokonce jsem za pomoci kamaráda vyrobil takovou stránku, kde se mísila náhlá inspirace z filmu s reklamou na oddíl karate. Od té doby uplynulo už šest let a můj osobní matrixový profil se trochu změnil. Objevily se první šediny, přibyly zkušenosti, změnil jsem názor na spoustu věcí, potkal spoustu lidí a na mnohé možná zapomněl. Vyřešil jsem spoustu úkolů a objevila se řada nových. Věci už nejsou jako dřív, kamarádi se také změnily, celý Matrix je jiný. Ale kdo to hodnotí, kdo to srovnává? Kde se udály všechny ty změny? Jsou skutečné?
Osoba, která píše tyto řádky, má jméno, má datum narození a má názory, které Vám tu sděluje. A jedním z těch názorů je i to, že si sama tak úplně nemyslí, že je skutečná. Že si nemyslí, že jméno, datum narození a všechny ty názory jsou něčím víc než virtuální realitou. Realitou, která předstírá časoprostorové souvislosti, podobně jako to umí každá moderní PC hra.
Vždyť na jedno placaté cédéčko se vejde minulost, přítomnost i budoucnost stovek postav. Vejdou se tam celé říše, planety a galaxie. Vše tak reálné, barevné a promyšlené. VŠECHNO JE NAJEDNOU! Možná tenhle celý svět je jedno CD, jedna hra, ale my si nehrajeme. My jsme hráni. My osoby-paňďuláci, co si o sobě dost myslíme, jsme jen sada kódů geniálního programátora.
Co s tím?
Možná stačí jen přijmout programátora, který je v nás všech. Tu sílu, která nás žene někam, kam se paňďulákovi často nechce.
Ale co je to nechce?
Je to jen možnost paňďuláka, vyjadřovat se slovem i pocity k tomu, co je.
Paňďulák nepřežije. Paňďulák nenexistuje, EXISTUJE JEN JEDNO - TAO. To není osoba a tělo, ale jen energie. Energie, která se mění v myšlenky a ty ožívají. Film se rozbíhá a každá další myšlenka je okénkem filmového pásu.
Chvíli je to drama chvíli komedie a běhěm sekundy horor. A přeci je možné se uvolnit:-)